Jak se říká, vyhrát není obtížné, avšak obhájit vítězství lze zabrat ještě víc. Podobně je to s naším návratem.
Co děláme, proč jsme se rozhodli žít na Marshallových ostrovech a jak jsme se sem dostali jsem psal v předchozím blogu.
Marshallovy ostrovy – jedna z nejodlehlejších zemí světa
Marshallovy ostrovy jsou pro našince jednou velkou neznámou. I kvůli jejich odlehlosti nejsou vychycenou turistickou destinací a ročně je navštíví jen kolem 5 000 turistů. I proto jsem si je vybral za svůj dočasný domov.
Po krátké přestávce jsme se ocitli na Marshallových ostrovech znovu. Ve zvláštních covid časech nebyl návrat vůbec snadný. Dobrodružství na sebe nenechalo dlouho čekat. Kdo mě zná ví, že od dobrodružství ruku neodtáhnu. A tak tomu bylo i teď.
Vydat se na cestu zpět celým světem si v těchto časech změn vyžadovalo každodenní sledování měnících se pravidel vstupů, podmínek tranzitů, očkování a testování v každé zemi. Avšak všechno se měnilo za pochodu, dokonce už i při odchodu ze Slovenska. Někdy to chtělo opravdu trpělivost. Noc před odletem (rozuměj pár hodin) nám zvěstovali, že rezervované místo v karanténě padlo z důvodu přerušení programu návratu repaelegantů na Marshallovy ostrovy. A to už jsme byli úplně sbalení a ready to go! Hned začátek nasvědčoval, že to bude zajímavé…
Sorry, video přehrávač failed to load.(Error Code: 101102)
Pro koho jsou Marshallovy ostrovy otevřeny
Momentálně se umí na Marshallovy ostrovy dostat pouze občan ostrovů a kritická infrastruktura potřebná pro chod země, do které zahrnuli i zahraniční odborníky a lektory. Oficiálně jsou ostrovy stále zavřené. Země financuje program návratu repaelegantů ze zahraničí a zřídila vcelku účinný systém jak udržet covid mimo ostrovy. Dostat se na seznam je náročné. My jsme čekali pár měsíců. Podmínkou vstupu na Marshallovy ostrovy je 2-týdenní karanténa v Honolulu na Hawaii a následně další 2-týdny na Marshallových ostrovech (buď přímo na hlavním atolu Majuro nebo vzdáleném Kwajaleinu). Jeden pozitivní test a všemu je konec, game over! Časem se 2 týdny na Hawaii zredukovaly pro očkované na jeden, což nám příjemně zkrátilo karanténu. Přestože na Hawaii bychom rádi strávili i měsíce. Kdo by pohrdl výhledem na Honolulu přímo na Waikiki, no ne?
Výhled na Waikiki z balkonu během karantény v Honolulu na Hawaii. V pozadí za mrakodrapy ikonický sopečný kopec Diamond Head.
Výhled na Waikiki z balkonu během karantény v Honolulu na Hawaii. V pozadí za mrakodrapy ikonický sopečný kopec Diamond Head. (zdroj: MG)
Tak pojďme na to 2
Plní odhodlání jsme podnikli „útok“ na covidová opatření o měsíc později, kdy se USA pomalu otevíraly světu. Do té doby jsme před vstupem do USA měli v plánu pobýt 14 dní mimo Schengen. Takto Evropané cestovali do USA přes Mexiko a podobné vychycené destinace. Pacifik v té době teprve zvažoval podmínky vstupů. Jelikož naše karanténní místo na Hawaii nebylo jisté, za pochodu z toho vznikla zajímavá destinace karantény před vstupem na Marshallovy ostrovy: Fidži! V momentě mi zajiskřily oči štěstím. Sice šlo jen o karanténu, ale každý přílet nebo tranzit přes milované Fidži se počítá. Následoval kopec byrokracie a vybavovaček. Slovo dalo slovo a fidžánští kolegové z univerzity nám vybavili karanténní místo na Fidži. „OK, super! Proč ne?“ Cesta kolem je někdy blíž. Určitě bych i obletěl planetu, kdyby mi to někdo nabídl. Do Pacifiku se lze dostat přibližně stejně východní i západní stranou, takže je to v podstatě jedno. A nám cestovatelům se to jen počítá a přidá na zážitcích a vzpomínkách. Vždyť samotná cesta je cíl.
Další přesměrování
Cestou jsme museli absolvovat řadu testů a plány se měnily ze dne na den. V Los Angeles, noc před odletem na Fidži, přišla další nečekaná zpráva – Ministerstvo zdravotnictví Fidži nám nepovolilo vstup a karanténu na Fidži! Jak moje babička zvykla říkat – „Vizíš synku, měl ši šedic doma na řici!“ (v překladu „Vidíš synku, měl jsi sedět doma na prdele!“). Zvyklí na změny na poslední chvíli jsme to už ani moc neřešili a užívali si více dobrodružství než vznikající komplikace. Vždyť, koneckonců, problémy jsou k tomu, aby se řešily. Znovu známý koloběh dané doby – letenky zrušit, přebookovat, požádat o voucher, zarezervovat nové… ovšem kam?! Na chvíle nejistoty nám dalo zapomenout LA a magické, ba až kultovní kulisy města, kde jsme neplánovaně pobyli pár dní navíc. Proč ne?! Alespoň ten trek na Mount Hollywoodu nad Griffith observatoří stál za to!
